Hana Babicová

Buďte opatrní, tento úplněk bude náročný

10. ledna 2020 ve 20:21 proběhne stínové zatmění Měsíce při úplňku na 20. stupni Kozoroha. Navíc se 12.1. setkají Saturn s Plutonem na 22. stupni Kozoroha, posílení ještě Sluncem a Merkurem.

Je to mimořádně silná konstelace, která se nutně projevuje v našem životě. Každý to zažíváme jinak, někdo slabě, někdo pouze vnitřně a někdo může zažít skutečnou obtížnou konfrontaci s realitou. Učebnicovým příkladem zrcadlení této konstelace je situace mezi USA a Íránem.

Klíčovými slovy jsou řád, pravidla, odpovědnost, autorita, moc, proměna, a také strach, bezpečí a jistota. Tento úplněk probudí mnoho strachů a nejrůznějších obav, včetně těch existenčních. Proto pocítíme také zvýšenou potřebu se zabezpečit, někdy dokonce za každou cenu, na úkor někoho jiného. Setkáme se s omezeními, překážkami, s mocenským nátlakem, bezohledností, pomstychtivostí a podobně. Pokud se k tomu nepostavíme vědomě, můžeme napáchat mnoho škod sobě i ostatním. Je třeba dohlédnout trochu dál, než jen k subjektivním pocitům. Pluto ve spojení se Saturnem nám může rozbít dosavadní jistoty, abychom pochopili, že to byly pouhé iluze bezpečí. Rozpadá se jen to, co už je nepotřebné, nefunkční, přežité, zralé k nahrazení něčím kvalitativně vyšším. Nejtěžší zkoušky čekají ty, kdo chtějí mít absolutní kontrolu nad svým životem a ignorují signály své duše a její volání po dalším vývoji. Něco starého v nás musí zemřít, abychom se mohli vyvíjet dál.

V následujících dnech buďme co nejvíc v klidu. Nejlepším postojem je pokora, trpělivost a zvídavost. Nenechme se svými strachy srazit na kolena a vyprovokovat k honbě za bezpečím a kontrolou. Místo toho se nechme svými obavami vést a zkoumejme, čeho se to vlastně bojíme a proč, a co je pro nás v životě skutečně důležité. Pro každého je to něco trochu jiného, a všichni to potřebujeme najít. Učme se najít i v těžkých situacích, co nám dávají dobrého. Cílem této konstelace je hluboká proměna, nalezení důvěry ve svou sílu a pokory v situacích, nad nimiž nemáme kontrolu. Na nic netlačme, nic si nevynucujme, jinak vyvoláme reakci, která se nám nemusí líbit. Přírodní zákony nelze obejít tak snadno, jako ty lidské.

Berme tyto dny jako příležitost učit se lépe pracovat se strachem. Strach můžeme najít ve všem. Nemá smysl ho potlačovat, jednak to nefunguje, jednak je strach naší důležitou ochranou. Vyplatí se být s ním ve spojení. Strach nás upozorňuje na to, že náš čas i síla na tomto světě jsou omezené, a tím nás nutí poznat, co je skutečně důležité.

Tento úplněk se nás prostřednictvím probouzených strachů ptá, v čem spatřujeme svou jistotu? Je to skutečná jistota, nebo jen iluze? Co všechno jsme schopní udělat, abychom dosáhli pocitu bezpečí? Kdy se zdráháme vstoupit do nových situací a udělat v životě změny jen proto, že se bojíme nejistoty? Jakou cenu platíme za iluzi jistoty a bezpečí?

Ať se nám to líbí nebo ne, naše síly a možnosti mají své hranice. Ne všechno můžeme mít pod kontrolou a pokora je nezbytná, chceme-li dosáhnout vnitřního klidu. Usilování o vnější jistoty vede vždy ke zklamání a vyčerpání. Jsou síly mocnější, než my a pokud je nerespektujeme a pereme se se životem, tak nikdy nemůžeme vyhrát. Pokora je cestou k pocitu bezpečí, který tkví ve schopnosti být v souladu se svým životem a světem. Učme se rozpoznat, co můžeme ovlivnit a co je třeba prostě přijmout.